Dnes toho je fakt hodně, tak se pokusím být stručný.

Máme v plánu jet do Nafplionu a tam mají kafíčko, tak jsem nedělal ranní kávu. Ale bavili jsme se o tom, že máme mléko a nevíme co s ním a dostali jsme skvělý nápad. Máme instantní Columbii z Alexandros Coffee Shop a na ubytku je takové to ruční šlehátko na mléko. Ale do zásuvky, ne jako ta šudlátka, co se prodávají u nás.
Našli jsme recept, našlehali jsme kafe, přidali mléko a měli jsme dobré Frappé <3 nekecám, bylo fakt dobré. Jen bez ledu.

Kousek před Nafplionem jsme viděli stánek, který prodával pomeranče. On teda prodával docela všechno, ale bylo to u silnice a kromě silnice jediné na dohled jsou pomerančové sady a tak jsme si tam šli koupit místní pomeranče od místního pána. Bylo to sice za 10€ a je to jen pytlíček pomerančů, ale jistě se to vyplatí kvůli té chuti.

Do Nafplionu jsme jeli kvůli těm trhům co jsou tady každý den. Ony teda nejsou každý den, ale dozvěděli jsme se to právě dnes. Takže místo nákupu lokálních surovin od lokálních lidí jsme šli na kafíčko do Baristro. Já si zapoměl říct o tu dobrou kávičku a tak jsem dostal tu řeckou kávičku. Ale nevadí, jsou horší věci na světě...myslím.

Když se rozsypal jediný plán, co jsme na dnes měli, přišel čas na improvizaci. Rozjeli jsme mapu a začali hledat, co bychom si tak mohli dát - protože tenhle přistup nás ještě ani jednou nezklamal :-D
A tak jsme se vydali do Vaulted tomb of Tiryns. Je to taková kopule pod zemí s vyzděným vchodem a je to uprostřed pomerančového sadu. Pamatujete na Kyklopovu hrobku? Tak tady to je o dost jiné, protože okolo Kyklopovy se pěstují olivy.
Je to tady pěkné, je tu klid a nikdo tu není, ale je to na auto, není to tak pěkné/zajímavé aby si člověk naplánoval výlet jen sem.

Další zastávkou je Tirynská přehrada (mapy.com) To bylo vskutku zajímavé místo. Celkem nám trvalo přijít na to, co jsme to vlastně přijeli navštívit a z toho, co vidíme, co to vlastně je. No, je to kus země, na kterém kdysi dávno byla postavená přehrada, která brzdila řeku, aby nezaplavovala okolí. Jenže, ta přehrada tady není a řeka také ne. Za to je tu silnice a lány farem. A tohle identifikovat bylo přesně tak těžké, jak to zní: "Najdi přehradu na farmě".
Bylo tady prd, ale je tu krásně. A tak jsme se vydali nějakou náhodnou cestou na prochajdu a obešli jsme několik sadů a jednu vesničku. Bylo to fajn.
Ale ještě víc fajn bylo, že všude kolem byly doslova tuny pomerančů. No, my jsme sice starý čórky, ale máme pomerančů plné auto. Naštěstí se tady pěstují i mandarinky a tak jsme ukradli ty. Trochu to přeháním, každý jsme si utrhli jednu. A byly moc fajn.

Další zastávka byla Argos, to je v principu město, jako každé jiné. Nejeli jsme sem za ničím konkrétním, jen jsme si chtěli dát sváču, nějaká Frédíčka s krosántíkem.
Našli jsme pekárnu a sedli si tam. Já chroustal své pečivo a Léňa si stěžovala, že její kafe není moc dobré. Já chroustal dál a smál se jí, že ať vítá v Řecku. Jenže když jsem dojedl a napil se, pochopil jsem. To kafe bylo nějaké Special, Portobello cosi. A ve znaku měli 10 kávových zrn. Domnívám se, že ta zrna byla taková ta klasická síla pražení na stupnici od jedné do pěti.
Chutnalo to jako smrt rozmíchaná v asfaltu v hrdle sopky, za tmy a posypaná žiletkami. Kdybyste někdo potřebovali vzbudit nebožtíka, případně natřít chodník, doporučuji.

Další zastávka byla na kopci a cestou do kopce, když jsem viděl Léňu, jak je chudák vykulená, mi došlo, že se mnou jede poprvé takový off road. Hehe.
Jeli jsme se podívat na Zoodochou Peges (mapy.com), což je uskupení několika budov na kopci nad městem Nemea. My sem jeli kvůli nové kapličce, což je asi to Zoo dochouval Pešek. Ale jsou tady taky dva obyvatelné domky, ruiny nějaké předchozí kapličky a nějaké polorozpladlé chlívky.
Zajímavé bylo, že tady vůbec nikdo nebyl a přitom nic nebylo zabezpečené proti vniknutí. Alespoň ne pořádně. Zajímavé.
My jsme se prošli okolo, ale dlouho jsme tu netrávili, protože zalezlo sluníčko za mraky a tadyk na kopci děsně foukalo a tak jsme to rychle zabalili.

Další zastávka je Nemea. Vzpomínáte ze základky, čím je to tady slavné? My jsme sem zajeli k nějakému Archeologickému místu, kde byly i sloupy, ale bylo to oplocené, se vstupným a neměli otevřeno. Mrknuli jsme se skrz plot a jeli dál do města. To město je asi jako Velké Pavlovice, ale bez lidí. Jsou tu asi příhodné podmínky pro pěstování vína a tak tu jsou vinohrady, vinárny, domy a to je vše. Nuda. Poslední jiskřička naděje byly nějaké Ježíšovy schody na druhé straně města. To jsme vzdali v půlce kopce, protože byl příšerně prudký. A to jsme jeli autem! No chudák Ježíš teda.
Nicméně - Nemea je nuda.

Kousek za Nemeou je ale Herkulův Chrám. To je jednak zase ruina a jednak to nemá nic společného s Herkulem samoným. Je to chrám postavený na oslavu toho, že porazil Nemejského lva. A kdo hrajete mé rébusy na Facebooku, tak tohle je místo, co jste hádali naposledy.
Je to opět velké nic uprostřed olivového sadu, ale zase je tu pěkně a na prochajdu by to mohlo být moc fajn.

Poslední zastávkou tohoto výletu byl Antický Korinth To je na vzdálenější straně Korinthu od našeho ubytka a je to z těch větších bodů zájmu. Což znamená plot, vstupné, turisté a turistické pasti. Tohle místo v sezózně musí být strašné!
My jsme měli jen pár kolemjdoucích a autobus turistů z Polska. Celé jsme si to obešli a je to pěkná podívaná a jde to celé vidět i zpoza plotu. Už zapadalo slunce a tak to byla pěkná procházka.
A jako bonus, v tom areálu jsou sloupy, které jsou pozůstatkem Apolónova Chrámu, což je jasné znamení :)

Dnes to bylo výživné, ale naše dobrodružství nekončí. Dnes totiž jdeme na jídlo ven a dáme si rybu. A když říkám dobrodružství, tak nepřeháním ani trochu.
Na doporučení milé babči z mola jdeme do restaurace Omega 3. Je to na druhé straně pláže, ale nám to neva, procházka za tmy je pořád procházka.
Vypadalo to tady poměrně luxusně a to i na naše poměry, nejen na ty jejich místní, baráky ze sádroše, poměry. Usadili nás a dali nám anglické meníčko.
To od nich bylo moc hezké, protože takhle jsme nevěděli co je jen půlka věcí.
Já chtěl nějakou místní rybu a tak jsem si objednal tresku s nějakým dipem. Léňa chtěla mořské plody, tak si obědnala krevety s česnekovou omáčkou.
Paráda, i když...
Já dostal sice luxusní, ale obalené filé z jídelny. A Léňa skutečně dostala krevety s česnekovou omáčku...ale to je doslova všechno co dostala. Byli jsme trochu zklamaní, protože na tuhle večeři jsme se oba těšili.
Mimochodem Léňa toho měla tak málo, že dojedla dřív, než já...hustý, co?
No, když jsem vysmahl ten česnekový dip, uklouzla mi ta mistička, ve které byl a pamatujete si "svině klouzavý" z Pretty Woman? Tak přesně to se mi stalo s tou mističkou. Málem jsem se hanbou propadl, Léňa se mohla potrhat smíchy a borec od vchodových dveří to s grácií sebral dřív, než jsem se zvedl ze židle.
Když se někteří z naší výpravy přestali smát, dali jsme do kupy nový plán - že si dáme další rybu, ale vybereme si z těch ryb na váhu a snad dostaneme normální rybu...na jedné straně kůže na druhé maso, sem tam kost a má to tvar ryby.
Poprosili jsme pána o tresku a on že ať si jdeme vybrat.
Nabídl nám buď filé, nebo půlku ryby - jakoby bočnici. Ta hlavová strana na té bočnici měla tak 40cm a netroufám si odhadnout, kolik to mohlo vážit. Ale Barča by se tím komfortně přikryla. A tak jsme si dali to filé.
Mohli jsme si vybrat obalené, což už jsem měl, nebo grilované, takže grilované.
Ten pán, když nás to viděl profesionálně vybírat, tak od každého druhu ryby jednu vyndal, ukázal nám ji a řekl, jak se jmenuje. A skoro se nesmál, když viděl jaké na to děláme ksichty.
Rybu jsme dostali se salátem. To bylo velmi příjemné překvapení, protože v menu vůbec nebyly přílohy.
No - já nejsem moc velký pojídač ryb. Občas si skočím do Ocean 48, ale reálně jím tak 2 ryby za rok. Nicméně - tohle byla o velký skok nejlepší ryba, jakou jsem kdy měl.
Jakou roli hrála lokálnost a čerstvost té ryby nemám nejmenší tušení. To co jí dávalo tolik na chuti, bylo, myslím, to grilování.
Bohužel nemám srovnání, abych řekl, jestli náhodou takhle restaurace není úplně stejná, jako ty ostatní restaurace tady. Ale rozhodně mohu doporučit tam jít a nebát se objednat tu rybu na váhu a bez přílohy, i když to pro čecha není úplně přirozené prostředí.