Dnes máme takový semi odpočinkový den. Ráno pěkně pomalé, není kam spěchat.
Barča říká: Tvl konečně mě nechali chvíli spát. Furt někam chodíme, to je jak u blbečků na dvorečku.

V klidu jsme posnídali. Řecký jogurt, řecké pomeranče, řeckou Nutellu, řecký chleba se salámem a vydali jsme se na prochajdu po okolí.
Barča říká: Zas žerou! Sedim, koukám, oči div z hlavy nevytlačím. No, alespoň o jogurt se se mnou rozdělili. Hamouni!

V podstatě jsme si prošli celou pláž, i tu část, co není zas tak moc hezká a pak jsme se vydali na průzkum těch částí města, kam nevedou hlavní třídy. Jsme docela tvrdohlaví, takže nám chvíli trvalo, než jsme uznali, že jsme se ztratili a začli hledat cestu zpět. Tu jsme našli napříč nějakým vodním kanálem v rekonstrukci, kde pracovali lidé, kteří vypadali jako archelogové. Cestou jsme objevili několik zajímavých míst, takže prochajda splnila svůj účel.
Mají tu zajímavý vztah k železnici. Jsou tu koleje, je tu fungl nová vlaková stanice, nic z toho není v provozu a koleje na přejezdech jsou zaasfaltované do silnice. Nedokáži říct, zda je tu stará železnice, které se zbavují, nová železnice, kterou staví tak dlouho, že její části už vypdajaí staré, nebo nějaký kompromis mezi těmito dvěma variantami.
Nicméně vzhledem k tomu, že tady mají koleje i s pražcemi ve vzduchu, hádám, že to, co tu staví je mag-lev.
Barča říká: Šutry, šutry a zase šutry. Někam jdem a jsou tam šutry. Šutry u vody, šutry na chodníku, šutry na stavbě. Už se nemůžu dočkat, až z téhle strašné hokny pojedu na dovolenou!

Když jsme našli nějakou tu hlavní straße tady, byla tam pekárna Ο Μύλος Αρτοζαχαροπλαστείο, což v překladu znamená "Kde se láska potkává s...." nevím co to znamená, neumím to ani přečíst...
Podstatné je, že pekárna je to docela obyčejná, ale mají tady velmi široký sortiment, všechno je čerstvé, moc dobré a něco mi říká, že kdybychom si to samé koupli u baráku, což můžeme, snad by to i bylo dobré, ale stálo by to o solidní třetinu víc.
Koupili jsme si tady ten jejich chleba. Konečně jsme ho sehnali. Ať už z venku vypadá jako chléb, nebo jako veka, podstatné je, aby uvnitř byl měkký a žlutý. Byl moc dobrý. A pak jsme si tady dali nějakou vanilkovou Baklavu, škořicový super obří donut, kynutý rohlík s čokoládou a dvě espressa fréda. Kafíčko, i když bylo hnusné, tak ta frédo příprava je fakt super, to by měli začít dělat u nás v létě.
Barča říká: Zas se cpou! Kam to prostě dávají? To jsou takový popelnice tihle dva. Tentokrát se ani nerozdělili!

Odpoledne jsme pak jeli na jižní stranu průplavu na pláž Kalamaki. Ta pláž je ošklivá vizuelně, protože je tu vidět strašlivá chemička s přístravem. Ale vstup do moře je tady velmi mírný a je tu víc písku než na pláži u nás na severu. Na koupání paráda.
Pak jsme ještě projeli kus města a abychom neprobendili západ slunce, jeli jsme někam naprosto náhodně a objevili nějaký olivový sad a prošli se v něm. Kde to bylo nevím, ale kdybyste chtěli, tady je to v podstatě jeden velký olivový sad a stačí najít místo k zaparkování.
Barča říká: Zas prostě někam dem! Co s tím furt mají? Ani gauč tady není! Já jsem takovej chudák!